Geografické údaje

Spojené arabské emiráty leží na východním pobřeží Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Jih a západ země hraničí s celkovou délkou hranic 457 km se Saúdskou Arábií, východní část státní hranice s Ománem měří více než 410 km a teritoriálními vodami hraničí na západě s Katarem.

Na severu země dosahuje k jižnímu oblouku Perského zálivu a na východě k Ománskému zálivu, kde odděluje území Ománu do dvou částí. K SAE také stále patří oblast kolem Nahwy, což je enkláva druhého řádu.

Pobřeží v Perském zálivu nelze přesně určit, protože neustále dochází ke změnám pobřežní linie kvůli přesouvajícímu se písku a bahnitých usazenin. Z tohoto důvodu je uváděný údaj o rozloze země pouze přibližný.

Ta činí přibližně 77.700 km² nebo 83.600 km², podle toho, zda se počítá i plocha, kterou jednostranně obsadil Írán v roce 1992. Tedy ostrovy Tunb (nárokuje si je Ras Al Khaimah) a ostrov Abu Musa (patřily pod Sharjah) spolu s okolní mořskou oblastí.

V srpnu 1974 se Spojené arabské emiráty dohodly se Saúdskou Arábií na "Rijádské smlouvě", že SAE se vzdají území při hranicích s Katarem a poměrně oddělené mořské oblasti u Chaur al-Udaid ve prospěch Saúdské Arábie, za což jim toto království postoupí územní nároky na oázu Buraimi / Al Ain.

Emiráty

Emiráty sestávají z emirátů Abu Dhabi, Ajman, Dubaj, Fujairah, Ras Al Khaimah, Sharjah a Umm Al Quwain. Největším emirátem je Abu Dhabi s rozlohou 67.340 km², což představuje 87 % z celkové rozlohy země, zatímco nejmenším emirátem je Ajman s pouhými 259 km², které tvoří pouze 0,33 % z rozlohy.

Před svým odjezdem v roce 1971 stanovily britské protektorátní orgány pevné hranice mezi jednotlivými emiráty, aby se tak zamezilo případným budoucím územním sporům, které by bránily vzniku SAE. Tyto hranice byly také uznány vládci jednotlivých emirátů, alespoň tedy z větší části. Několik drobných konfliktů bylo vypořádáno až po vytvoření Emirátů. Nejsložitější hranice jsou v pohoří Hajar, kde pět emirátů usilovalo o více než tucet enkláv.

Abu Dhabi je největším ze sedmi emirátů a má přibližně 1,5 milionu obyvatel. Největším městem emirátu je Abu Dhabi, které je také hlavním městem celých Spojených arabských emirátů.

Území Ajmanu je rozděleno do tří částí, vládne mu rodina Al-Nuaimi. Je tu nedostatek zdrojů ropy i možností pro zemědělství, je to tedy ten nejchudší emirát, závislý na subvencích od bohatších sousedů.

V emirátu Dubaj žije 99% jeho obyvatel ve stejnojmenném hlavním městě, kde se odehrává téměř celý hospodářský, sociální a politický život emirátu. Dubaj je znám svými velkolepými stavebními projekty, jako jsou mrakodrapy, hotely, nákupní centra, umělé ostrovy a zábavní parky. Nachází se zde také nejdůležitější přístav.

Fujairah sestává ze dvou hlavních oblastí. Když se dostal k moci v roce 1975 Hamad II., zrušil dosud úplně rudou vlajku a převzal státní vlajku Spojených arabských emirátů.

Ras Al Khaimah se skládá ze dvou území a žije především z cestovního ruchu, z obchodu a zemědělství. Různé archeologické lokality ukazují na dávnou historii emirátu.

Sharjah se skládá z pěti území a je třetím největším ze všech emirátů. Až do poloviny padesátých let minulého století byl tím nejdůležitějším v SAE, ale nyní již nemůže konkurovat Abu Dhabi a Dubaji, protože se zde vyskytují jen relativně malé zásoby ropy.

Území Umm Al Quwainu se skládá z uceleného kusu a ne, jako u většiny ostatních emirátů, z rozčleněného území. Je nejméně obydlený. Důležité pro ekonomiku emirátu je zejména rybolov a pěstování datlových palem.