Dubaj a ekonomika

Emirát Dubaj zažívá v posledních desetiletích mimořádný ekonomický růst, umožněný zejména díky ropnému bohatství a velmi liberální hospodářské politice. Existuje tu jen málo předpisů, které omezují rozvoj obchodu.

Požadavky na ochranu životního prostředí jsou nízké, kontrola financí a obchodu je slabá. Kromě toho patří Dubaj mezi tzv. daňové ráje, neexistují tu žádné přímé daně, zejména daně z příjmu a žádná společnost - s výjimkou finančních institucí a ropného průmyslu - neplatí žádné daně právnických osob.

V oblasti volného obchodu (např. Jebel Ali Free Zone, Dubaj Healthcare City), obdrží investoři záruku padesátiletého osvobození od daní. Dubajská ekonomika je ovládána dvěma velkými státními firmami, Dubai World a Investment Corporation Dubai (ICD).

Město přijalo v březnu 2006 zákon o vlastnických právech a o zaregistrování. Tento zákon upravuje vlastnictví k majetku a zápisy do katastru nemovitostí. V současné době se zpracovává pouze vlastnictví vil a městských domů, tj. pro objekty na ohraničených pozemcích.

Pro často prodané částečné vlastnictví bytových komplexů, např. v The Greens, Jumeirah Lake Towers anebo Dubai Marina, neexistuje žádný jednotný postup, který přesně upravuje zápis do pozemkových knih.

Převod vlastnictví je výhradně právem společností Master Developer Emaar, Nakheel a Dubai Properties a tam se dá ještě diskutovat o příspěvcích na údržbu a režijních nákladech (údržba, poplatky za služby, atd.).

Vláda usiluje o brzké vyřešení zbývajících otázek s cílem nabízet zahraničním kupujícím nemovitostí nezbytné právní jistoty.

Svůj státní rozpočet tvoří emirát Dubaj z příjmů z ropy - nyní hlavně se smluvními příděly z Abu Dhabi - z cel a několika nepřímých daní: daň z luxusního zboží (10 %), daně z tabáku (100 %), DPH pro restaurace (5%) a daně z pronájmu (5 % nebo 10 %).

Dubai World je státní investiční společnost emirátu. Zahrnuje, mimo jiné, provozovatele přístavu DP World, developerský projekt Nakheel a investiční společnost Istithmar World.

Nástup světové hospodářské krize na podzim roku 2008 také přinesl pokles finanční struktury stavebnictví i službám a na podzim roku 2009 klesly například ceny nemovitostí o cca 50 procent, kreditní operace kolísají a nashromáždily se dluhy. Nakheel v důsledku krize už propustil na 12 tisíc zaměstnanců.

Mnoho zdejších mezinárodních investorů, kteří pokrývají téměř všechny projekty, se dostalo do stavu nouze nebo úplně odstoupilo. Pouze masivní podpora dubajských investičních fondů a za podpory vlády Spojených arabských emirátů doposud brání insolvenci ve státním sektoru.