Výstava vzácných fotografií, které byly pořízeny v období 1948 - 1953, nabízí fascinují pohled na město Dubaj před objevem ropy. Tato výstava zdobí obě stěny Al Maktoum Wingu, jednoho křídla budovy, pojmenovaného podle rodiny panovníků. Provází návštěvníky vývojem a růstem města během doby vlády bývalého šejka Rashida.

Do tohoto filmu vstoupí ještě v průběhu typická tradiční tržnice souk ze 60. let minulého století. Aby se na tuto dobu naladili všechny smysly, nejen oči, je vše doprovázeno obrovským uměle vytvořeným hlukem v pozadí, který těm občas jako opravdovým postavám v životní velikosti vdechne ještě více života.

Bastakiya (Al Bastakiyah) je městská část v Dubaji, ležící na pobřeží zálivu Dubai Creek. Je historickým dědictvím města Dubaj, v minulosti často ohrožovaná demolicemi, dnes "magnet" na návštěvníky. Byla vybudována v 19. století bohatými perskými obchodníky s perlami a s oděvy, kteří zde mohli provozovat své obchody osvobozené od placení daní. Skládá se z úzkých uliček a větracích věží "bādgir", najdete zde také pevnost al-Fahidi Fort, nejstarší dochovanou stavbu v Dubaji.

V Dubaji se nedělá nic na půl. A už vůbec ne, když chce člověk ukázat svým hostům, jakou opravdu vzrušující historii má tento ve skutečnosti malý emirát za sebou. Dlouho se o tom diskutovalo, jak může člověk v nějakém muzeu zprostředkovat dějiny, tradice nebo ruční řemesla z dob dávno minulých tak, aby každý návštěvník mohl porozumět historii Dubaje.

Historie Dubaje je především historií změn - politických, hospodářských a architektonických. Není vždy snadné si představit, jak asi Dubaj vypadala dříve. Kvůli "záplavě" supermoderních mrakodrapů tak šejk Muhammad ibn Rashid Al Maktoum nezapomněl zachovat kus historie.
A vybral si proto část Dubaje, ve které se v roce 1949 narodil: Al Shindagha, která je jednou z nejstarších částí města.

Abu Dhabi (nebo také Abú Zabí) je ve srovnání s evropskými měřítky stále ještě mladé město. Oblíbená je legenda, podle které v roce 1760 někteří beduíni z oázy Liwa pronásledovali na lovu několik dní gazelu, a nemohli ji zabít. Nakonec zvíře dostali na tehdy neobydleném, mírně se svažujícím břehu. Díky tomu, že bylo místo podobné ostrovu, ocenili ho jako ideální k obydlení a nazvali ho Abu Dhabi – v překladu Otec gazely.